Můj
muž se změnil ...
Byla
jsem nemocná, trpěla jsem různými bolestmi a neměla jsem sílu k práci.
Podrobila jsem se lékařské prohlídce a výsledky byly velmi špatné.
Lékaři předpovídali dlouhé léčení a pobyt v nemocnici. V té době
nechtěl můj muž o léčení ani slyšet a byl vůči mě velmi příkrý.
Nemoc se táhla už dva roky a můj stav se stále zhoršoval. Byla jsem v
beznadějné situaci. Zamyslela jsem se, jestli nepřerušit sporadické léčení,
jak žít. Muž byl stále nervózní a nechtěl mi dávat peníze na léky.
Zacházel se mnou opravdu ukrutně. Zoufalá jsem šla do kostela. Bylo to
v adventě, zdá se mi, že 8. prosince, na slavnost Neposkvrněného početí.
Po mši svaté jsem -unavená a slabá - ještě seděla v kostele a přemýšlela
jsem co dál. Náhle jsem si všimla na lavici lístku s modlitbou. Byla
to novéna k sluhovi Božímu otci Stanislavu Papczyńskému. Začala jsem
se ji s vírou a nadějí modlit nejdříve v kostele a pak doma. A všechno
se začalo obracet k dobrému. Nejprve do mě vstoupil pokoj a důvěra k
Bohu. Už jsem nebyla nervózní a nerozhodná. Potom jsem se velmi rychle
uzdravovala. Při dalším vyšetření se ukázalo, že výsledky jsou
pozitivní. Pomalu se měnil také můj manžel. Má víra se prohloubila
a naučila jsem se více důvěřovat Bohu. Nyní často prosím sluhu Božího
otce Stanislava o přímluvu.
Ctihodný
otče Stanislave - za vše děkuji - Bronislava.
